O mně

O černobílé fotografii bylo napsáno všechno. Skoro všechno. O Petru Hechtovi si ten, kdo bude chtít, najde informace na sítích sám.

Vážím si možnosti, že se mi dostalo cti skloubit tyhle entity dohromady. Kde ale začít? Snad v době dospívání, kdy se naše cesty setkaly. A že je to už hodně dávno? Ano, je, ale to mi umožňuje pohled s odstupem. Napadá mě teď, že tahle úvaha bude vlastně navýsost politická. Petr už tedy velmi ostře vnímal rozdíl mezi proklamací a skutečností. Dokázal prohlédnout podlost, lest i vyloženou nepravdu. Tak trochu jsem mu záviděl jeho vidění světa, neboť bylo černobílé v tom čistém smyslu slova – černé bylo skutečně černým a naopak. Viděl ostřeji, než my. Žádný podvod, jen syrová skutečnost, ničím a nikým nepřibarvovaná a možná právě tohle Petrovo založení směrovalo jeho kroky k černobílé fotografii. K obrazům, kde se nic neschová v záplavě barevných tónů, které mnohdy odvedou pozornost divákovu. Častokrát jsem se podivoval, že jeho obrazy malované vědoucíma očima a fantazií, kterou svěřoval optice nejrůznějších přístrojů, dokázaly povzbudit mojí mysl k tomu, k čemu byla stvořena: totiž k myšlence, že fotografie, na které se dívám, nejsou jen nejrůznější odstíny šedi, ale přinášejí poselství…. poselství o tom, že stojí za to žít, protože život je krásný, byť často tak bolí. Tak jako spisovatel nechává nahlédnout do svého nitra, tak Petr Hecht otvírá zákoutí své černobílé duše, aby nám sdělil svoji pravdu… že každá lež má krátké nohy a v černobílé fotografii to platí dvojnásob. Vnímavý divák snadněji než u barevné fotografie odhalí podvod, kýč nebo chcete-li, prostou manipulaci. Dnes, v době tak nejisté, kdy každý jen trochu myslící tvor hledá záchytné body svého života, v době, kdy podaná ruka už zítra neplatí, vyřčené slovo se zkroutí k účelu a psaná smlouva je často jen cárem potištěného papíru, Petrovy černobílé fotografie jsou pro nás jedním z takových záchytných bodů, který nám ukazuje, kde je nahoře a kde dole.

Přál bych Petrovi mimo tvůrčí invence, o níž si myslím, že jí má na rozdávání, zejména nezkalené vidění světa a schopnost nenechat si svoji černobílou pravdu ukřičet a vzít, neboť jejím prostřednictvím, vyjádřeným svými fotografiemi, obohacuje nás diváky a dává nám jeden z mnoha potřebných pevných bodů a rozměrů života.

                                                                                                       Michal Tomasy

 

Petr Hecht

Výběr z výstav:

Zastoupen většinou v soukromých sbírkách v Čechách, Rakousku (Galerie Nikon), Holandsku a Německu.

Knihy:

Švestka - soubor divadelních her DJC, Paseka 1999

Šest ze šedesátých, Tichý- Ježek, Radiožurnál 2003

To nejlepší ze Smoljaka, Svěráka a Járy Cimrmana, První nakladatelství Knihcentrum, 1998

Komplet her Divadla Járy Cimrmana,

Půlstoletí s Cimrmanem, Paseka 2016